V raném dětství je formálních lekcí nebo prezentací zdvořilostního chování jen málo. Podstata celého učebního plánu spočívá v tom, jak se za prvé chováme my k dětem a za druhé my dospělí k sobě navzájem v jejich přítomnosti. Učí se totiž zejména naším příkladem.
S malými dětmi bychom si měli povídat napřímo. Za prvé je vhodné si k nim při rozhovoru dřepnout, aby nám viděly do tváře. Za druhé bychom měli respektovat jejich tělesnou autonomii: není například vhodné požadovat, aby nám malé dítě podalo ruku, dalo pusu, objalo příbuzného a podobně. U starších batolat přichází na řadu první lekce. Začínáme používat zdvořilostní fráze a pozdravy, zakrývání úst při kýchnutí nebo zaklepání na dveře.
Tipy:
V předškolním věku se schopnosti v oblasti zdvořilostního chování dostávají do popředí zájmů dítěte. Děti se v tomto věku prudce sociálně rozvíjejí a dramaticky se u nich zvyšuje zájem o ostatní, zejména o osobní přátelství a začlenění do skupiny. Potřebují se proto hlavně naučit řešit konflikty a chovat se správně k ostatním. Praktické lekce, které s dětmi procvičujeme, zahrnují žádost o pomoc, řešení neshod, střídání se při hře, nebo spravedlivé dělení.
Tipy:
Během školních let si děti začínají uvědomovat sociální skupinu, spravedlnost a férovost. Výuka zdvořilosti a slušnosti zahrnuje „třídní schůzky“, na kterých spolu děti diskutují a nastavují pravidla třídy a mají příležitost zkoumat a zkoušet různé formy společenského řádu. Zároveň je to také věk, ve kterém je pro děti vrcholem zábavy šaškování a humor spojený s tělesnými funkcemi, takže je třeba dětem v rámci zdvořilostního chování ukázat a následně vyžadovat zásady slušnosti týkající se říhání, větrů a podobně.
Tipy:
Dospívající si postupně rozšiřují své vnímání světa, od školy přes místní komunitu až po širší společnost. Učební plán „Praktického života“ v tomto věku nabírá formu „skutečných“ aktivit, jako je například drobné podnikání, shromažďování prostředků pro charitu nebo dobrovolnické práce. Proto musí být doplněn o výuku zdvořilostního chování v nových oblastech: například péče o zákazníky, komunikace s úřady nebo obhajoba názoru z určitého důvodu. V kontextu tradičního vzdělávání by se tato cvičení a lekce mohly zdát příliš „ze života“, ale právě to je základ výuky praktického života v Montessori: vždy poskytuje dítěti nebo mladému člověku kontakt s realitou a zajišťuje skutečné uplatnění, v maximální možné míře odpovídající danému věku a vývojovému stupni.
Tipy:
Autor: Michaela Tučková, učitelka třídy batolat v IMSP
Zdroj: The International Montessori School of Prague
Zkusili jste už náš online Montessori kurz?
Seznámíme vás s Montessori pomocí našeho unikátního video kurzu. Provedeme vás hlavními oblastmi Montessori vzdělávání a naučíme vás, jak pracovat s Montessori pomůckami s dětmi ve věku 3-6 let, ať už doma nebo ve školce.