Tělo v pohybu, mysl v rovnováze: Proč Wellbeing patří do Montessori prostředí

V posledních letech jsme všichni pocítili, jak křehká může být rovnováha mezi tělem, myslí a emocemi. Pandemie nám ukázala, jak důležité je pečovat o celkovou odolnost – nejen tu fyzickou, ale i psychickou a emoční. V Montessori přístupu však máme jeden z nejpřirozenějších nástrojů, jak tuto odolnost budovat od raného věku: pohyb.

Co vlastně znamená „wellbeing“?

Wellbeing je mnohem víc než jen zdravý životní styl. Je to vědomá volba – aktivní úsilí o rovnováhu v různých oblastech života. Nejde jen o fyzické zdraví, ale o komplexní pohled na člověka.

Šest základních oblastí, které tvoří pevný základ pro životní pohodu, zahrnuje:

• fyzickou – pohyb, výživa, spánek, tělesná péče,
• emoční – práce s emocemi, zvládání stresu, vztahy,
• duchovní – smysl života, klid, propojení s něčím větším,
• sociální – zdravé mezilidské vazby a komunitní propojení,
• mentální – učení, tvořivost, rozvoj mysli,
• environmentální – vztah k přírodě, vnímání prostoru a dopadu vlastního chování.

Pohyb jako základ Montessori přístupu

Pohyb není v Montessori jen doplněk – je to základní kámen učení a rozvoje. Dr. Montessori již dávno psala, že mysl a pohyb tvoří jednotu. Dítě se rozvíjí prostřednictvím těla – a čím přirozenější a svobodnější pohyb, tím hlubší je i jeho učení.

Když umožníme dětem volně se pohybovat v připraveném prostředí, učí se nejen ovládat své tělo, ale i soustředit se, plánovat, spolupracovat a zvládat výzvy. A právě tyto dovednosti jsou pilířem celoživotní odolnosti.

Fyzická gramotnost: nový pohled na tělesnou výchovu

Moderní výzkumy potvrzují, že pohyb zlepšuje nejen fyzické, ale i emoční a mentální zdraví. V Montessori prostředí proto dává smysl budovat fyzickou gramotnost – tedy schopnost přirozeně, jistě a s radostí používat své tělo v různých situacích.

Patří sem dovednosti jako:

• rovnováha,
• koordinace,
• prostorové vnímání,
• skákání, házení, lezení, udržení těla ve správné ose,
• ale také sociální interakce skrze pohyb.

Taková výuka není o sportovních výkonech, ale o přirozeném pohybu, který má smysl v každodenním životě – a to od raného dětství až do stáří.

Wellbeing ve třídě i doma

Montessori přístup nabízí skvělé možnosti, jak wellbeing začlenit přirozeně a bez umělého rámce. Děti si například budují návyky péče o sebe i své okolí skrze praktický život. Učí se o svém těle, jeho potřebách a možnostech. Vědomý pohyb je součástí celého dne – ne jen v „tělocviku“.

K tomu můžeme přidat:

• dechová cvičení pro zklidnění nervového systému,
• všímavost (mindfulness) jako součást běžné aktivity (např. soustředění při přelévání vody),
• pobyt v přírodě, který posiluje nejen tělo, ale i vztah ke světu.
  

Díky tomuto komplexnímu přístupu se děti učí naslouchat svému tělu, zvládat emoce, rozvíjet vztahy a pečovat o své okolí – tedy přesně ty schopnosti, které jim pomáhají zvládat náročné situace v životě.

Resilience začíná u pohybu

Péče o sebe není sobecká – je to základ schopnosti pečovat o druhé i zvládat těžkosti. Ať už jsme rodiče, průvodci nebo učitelé, je důležité, abychom wellness nevnímali jako „něco navíc“, ale jako nedílnou součást života a učení.

Montessori nám k tomu nabízí nástroje, strukturu i filozofii. Zbývá jen jediné: začlenit wellbeing do každodenní praxe – jemně, vědomě, autenticky.

Tento blogpost byl inspirován přednáškou Barbory Murphy z konference Childhood Potential. Pokud Vás téma zaujalo, záznam přednášky v angličtině si můžete poslechnout v klubu “Childhood Potential CLUB”.