Senzitivní období

Tento článek je druhý ze série „Základy Montessori“, která si klade za cíl objasnit klíčové pojmy Montessori filozofie. Tyto pojmy jsou základními stavebními kameny jak v metodě Montessori, tak i v chápání lidského vývoje jako takového.

Koncept senzitivních období se nevyskytuje pouze v Montessori. Samotný termín pochází z biologie a v souvislosti s vývojovou psychologií se objevuje už v práci Édouarda SéguinaJean Marca Gasparda Itarda, zaměřující se na vážnou deprivaci u dětí a z toho vyplývající poškozený vývoj.

Stručně řečeno teorie senzitivních období uvádí, že v lidském vývoji existují určitá stádia, během kterých je jedinec obzvláště citlivý k určitým podnětům kriticky důležitým pro další růst. Pokud podněty chybí, vývoj je nedostatečný nebo narušený. Pozdější terapeuticko-pedagogické nápravy mohou, ale nemusí být možné. V každém případě bude třeba vynaložit větší úsilí a výsledky budou menší. Jako příklad lze uvést dítě, které se narodí hluché: pokud sluch nebude zavčas obnoven (třeba kochleárním implantátem), dítě se nenaučí mluvit. Nicméně načasování zákroku je kritické: pokud bude implantát použit příliš pozdě (po skončení senzitivního období), mluvená forma jazyka nikdy nedosáhne věkově přiměřené úrovně slyšícího dítěte. Podle studie z roku 2007 je hraničním bodem věk dvou let.

V dnešní době jsou senzitivní období široce přijímána a dokumentována v rámci moderních teorií lidského vývoje a jejich koncept je dobře známý jak mezi rodiči a pečovateli (zejména co se týká fyzického a smyslového vývoje), tak i v medicíně. Montessori metoda se ovšem vymyká v tom, že jako jediná zkoumá a uplatňuje znalost duševních senzitivních období pro účely rozvoje a výuky; také jde ještě o kus dál a všímá si vlastní činnosti dítěte.

Podle doktorky Montessori se senzitivní období týkají mnoha aspektů vývoje mozku, nejen mluvy a smyslových vjemů. Sama vypozorovala senzitivní období například pro enkulturaci, vzory a idoly, férové chování a spravedlnost. Díky tomu, že dětskou činnost respektovala a pozorovala, tím identifikovala klíčový prvek senzitivního období: to, že se projevuje řízenou, smysluplnou a soustředěnou činností dítěte.

Doktorka Montessori stanovila, že manifestace senzitivních období fungují jako vnitřní “hodiny” (v období absorbující mysli je nazýváme “vnitřním učitelem”): pomáhají dítěti identifikovat ty prvky prostředí, které budou nejlépe naplňovat aktuální vývojové potřeby. Od okamžiku, kdy dítě tyto prvky najde, začne vynakládat velké úsilí a energii k právě té činnosti, která mu umožní podnětu naplno využít. Až když si vezme to, co potřebuje, senzitivní období odezní: dítě ukojilo svůj hlad a může se posunout dál. Jak říká Marie Montessori:

Senzitivní období znamená neodolatelný zájem o určitou část prostředí, který dítě donutí k činnosti – ideálně do práce v prostředí. Prostřednictvím této práce může docílit trvalého získání vlastnosti.
Jakou roli hrají rodiče?

Doktorka Montessori nám znovu a znovu opakuje, že klíčovou rolí rodiče je dát prostor; a často to myslí doslovně.

Znalost senzitivních období je nedocenitelným nástrojem pro všechny rodiče nebo pečovatele, protože jim umožňuje připravit prostředí a zajistit tak, že dítě bude mít dopředu všechno potřebné k dispozici. Například bude mít po ruce pastelky ve chvíli, kdy dospěje do senzitivního období pro čmárání a kreslení, a nebude tak muset rozmazávat po stolech a zdech jídlo.

Toto není vtip ani nadsázka. Pokud to nevyznělo zcela jasně z předchozí části textu: děti musí naplnit potřeby senzitivních období proto, aby správně rostly a plně se vyvíjely. Je to pro ně hnací síla, naléhavé nutkání, jejich doslovný boj o přežití. Velmi malé děti nemají kontrolu nad aktivitou, kterou jim diktují vývojová senzitivní období: upřednostní tuto aktivitu před milovanými hračkami i osobami, do jisté míry i před jídlem a spánkem. Pokud jim v tom bude někdo bránit, můžou se vztekat, křičet nebo neutišitelně plakat.

Druhou věcí, kterou by si rodiče a pečovatelé měli z tohoto článku odnést, je, jak rozpoznat a rozumět dítěti, které je v zajetí senzitivního období. Často nerozumíme činnosti dítěte a tomu, “co z ní má”. Doktorka Montessori nás vyzývá k tomu, abychom respektovali všechny přijatelné formy činnosti dítěte, což platí dvojnásobně pro činnosti, které mají uspokojit senzitivní období. Jak je ale rozpoznáme?

  • Dítě je plně soustředěné na svou práci. Vezměme si třeba dítě, které se učí vstát: soustředí své úsilí jen na gauč, kterého se drží a podlahu, na kterou padá. Ignoruje hračky, rodiče, svačinu připravenou na stole.
  • Dítě je velmi odolné vůči neúspěchu a vyvíjí velké úsilí, často činnost opakuje. Vytáhne se nahoru, zakolébá se a spadne zase zpátky na zadek. Vytáhne se nahoru, pustí se, spadne… znovu a znovu, stále dokola.
  • Dítě se dostane do bodu, kdy je uspokojeno, s činností skončí, ale působí spíše osvěženě než unaveně. Po chvíli si například všimne maminky a odleze za ní, aby se mohlo pomazlit.

Pokud vypozorujete všechny tyto znaky, jste svědkem vysoce přínosné vývojové aktivity. Pozorujte, užívejte si to a pokud je to alespoň trochu možné, dítě nevyrušujte.

Někdy samozřejmě budete muset zasáhnout. Dítě se například, pokud se vrátíme k předešlé situaci, nebude přidržovat gauče, ale rozviklané poličky nebo záclony. Pokud můžete, nabídněte mu alternativu – bezpečnou a vhodnou cestu, kterou uspokojí ten samý impuls – pastelky a papír místo přesnídávky a zdi.

Důležitá senzitivní období

Senzitivní období nejsou vlastností jen nejranějšího dětství, ale rozhodně je jich v tomto věku nejvíc a jsou pro práci s malým dítětem velmi důležitá. Jedná se koneckonců o období “psychického embrya”, kdy se vytváří základ celé osobnosti dítěte.

  • Pořádek, řád
    Novorozenec – “cizinec v cizí zemi” – vstřebává už dlouhou dobu před narozením mnoho informací a nemá žádný rámec, podle kterého by si je třídilo a pořádalo. Proto je uspořádané prostředí klíčové a dítě bude vyhledávat řád a bude znepokojeno jeho absencí. Toto období vrcholí kolem dvou let života a postupně slábne v průběhu první vývojové fáze.
  • Jazyk
    Senzitivní období pro jazyk začíná a projevuje se již před narozením, vrcholí v batolecím období a postupně odeznívá ke konci druhé vývojové fáze. Během této doby dítě potřebuje vnímat lidskou řeč, a to velmi specificky: od lidí, kteří mluví přímo na něj (televize nebo rádio mu ji nikdy nenahradí).
  • Pohyb
    Už od narození dítě pozoruje pohyb ostatních okolo a napodobuje ho. Naše pohyby, kterými nevědomě vyjadřujeme emoje, gesta nebo dokonce chůze jsou součástí naší kultury a vytváří řeč těla, kterou se dítě učí stejně jako řeč mluvenou. Toto období začíná krátce po narození a mizí kolem čtyř let.
  • Společenské chování
    V dospělosti může být napodobování společenského chování cíleným úsilím, formou respektu nebo vyjádřením úcty. U dítěte je napodobování něco jiného: konstruktivní snaha vytvořit nová spojení v mozku, asimilace v pravém smyslu slova. Je tak samozřejmě zásadní, abychom dítěti představili přesně to chování, které chceme, aby přijalo za své – tedy například ty projevy zdvořilosti, laskavosti a ohleduplnosti, které jsou důležité v naší společnosti. Toto období začíná s koncem symbiotické vývojové fáze.
  • Asimilace obrazů
    Od narození děti soustředěně pozorují objekty, lidi a situace – vytvářejí si referenční body a učí se orientovat se ve svém prostředí. Proto si zakládáme na tom, aby výhledu nic nebránilo a děti měly zároveň možnost dívat se na širokou škálu hezkých a zajímavých předmětů.
    Do šesti let, kdy toto období končí, probíhá asimilace obrazů plně pouze v případě, že ji může dítě doplnit haptickým vjemem. Proto by malé děti měly mít možnost si toho co možná nejvíce osahat (popřípadě vložit do úst).
  • Malé předměty
    Přestože ne vždy je to považováno za senzitivní období, ve věku jednoho roku (v období prudkého rozvoje jemné motoriky) děti rozvíjí specifickou afinitu pro malé detaily a velmi malé předměty v prostředí. Toto období končí mezi třemi a čtyřmi lety věku.
  • Tříbení smyslů
    Dítě, “nevědomý tvůrce” v prvních třech letech života, chce napodobovat ostatní lidi v prostředí, záhy se ale mění v “uvědomělého pracovníka”. Ten se chce zdokonalovat a bude se vědomě a opakovaně cvičit, aby získal danou dovednost a vytříbil si smysly. Toto období začíná krátce po třech letech věku a mizí s koncem prvního vývojového stádia.

Později se senzitivní období stávají méně definované v čase a jsou více a více dané individuálním vývojem. V druhé vývojové fázi (ve věku od 6 do 12 let) děti vstupují do senzitivního období pro abstrakci a představivost a vzhledem k tomu, že prochází tímto přechodem v myšlení a vnímání světa, vyžadují úplně jiný didaktický přístup. Dosahují nové citlivosti pro socializaci, hledají vlastní místo ve skupinách a hierarchii svých kamarádů, uctívají svoje vzory jako hrdiny a ocitají se v senzitivním období pro morální uvažování, férovost a spravedlnost.

Během třetí vývojové fáze, mezi 12 a 18 lety, si adolescent prochází novým “sociálním zrodem” v rámci společnosti. Poprvé začíná budovat také svou sexuální identitu. Jeho citlivost se obrací k vlastnímu významu a hodnotě ve společnosti a ke konceptu sebe sama jako romantického partnera. Toto období můžeme rovněž označit senzitivním obdobím pro sebepojetí, protože adolescent usiluje o to definovat sebe a svůj vztah k širší komunitě.

Senzitivní období pokračují dokonce v dospělosti, byť ve velmi individuálním tempu a v podobě, která velmi závisí na dřívějších zkušenostech. Také jsou většinou méně silné. Dá se mluvit o senzitivních obdobích pro vyšší vzdělání, nástup do práce, založení rodiny i o nechvalně proslulé krizi středního věku a odchodu do důchodu.
Důležité zde není snažit se definovat vývojové fáze, ale chápat a respektovat cykličnost individuálního vývoje během celého života:pozorovat, snažit se porozumět a respektovat vlastní potřeby a citlivosti během života.

Jinými slovy:

“Napomoci životu, ale poskytnout mu dostatečnou svobodu k vlastnímu vývoji – v tom je primární úloha vychovatele.”

Zkusili jste už náš online Montessori kurz?

We will introduce you to the key Montessori concepts via video lessons. You will learn about the Montessori curriculum and the scope and sequence of the materials.

Komentáře